Hodnocení: 65% na ČSFD -> https://www.csfd.cz/film/1434552-olympijsky-mezicas/prehled/
Olympijský mezičas je dokumentární film z roku 2023, který přináší neotřelý a kritický pohled na to, co zůstává po olympijských hrách, jaké důsledky mají na města, která je hostí, a jakým způsobem ovlivňují jejich obyvatele. Režisérka Haruna Honcoop se rozhodla natočit snímek, který odhaluje skrytou stránku této celosvětové sportovní události, která s sebou nese nejen radost a slávu, ale také problémy, jež jsou často přehlíženy nebo záměrně ignorovány.
Děj a struktura filmu
Film se zaměřuje na tři významná olympijská města: Peking, Tokio a Paříž. Každé z těchto měst má svou vlastní zkušenost s pořádáním olympijských her a každé se s dědictvím této události vypořádává jiným způsobem. V Pekingu, kde se hry konaly v roce 2008 a znovu v roce 2022, se film zaměřuje na stadiony, které zůstaly po hrách a které se nyní často nevyužívají nebo chátrají. Tokio, hostitel her v roce 2020, se stalo dalším příkladem města, které muselo čelit ekonomickým a ekologickým výzvám spojeným s organizací této obří události. Paříž, která se připravuje na pořádání her v roce 2024, je zobrazená jako město, které se snaží poučit z chyb svých předchůdců, ale i tak se potýká s mnoha problémy.
Ekonomické a sociální důsledky
Jedním z hlavních témat filmu je otázka, zda olympijské hry skutečně přinášejí dlouhodobé ekonomické výhody, nebo zda jsou spíše zátěží pro města, která je hostí. Režisérka Honcoop ukazuje, že náklady spojené s pořádáním her často výrazně převyšují očekávání a že mnohé z plánovaných výhod, jako je rozvoj infrastruktury nebo příliv turistů, se buď nedostaví, nebo jsou jen dočasné.
V Pekingu například zůstaly po hrách obrovské stadiony, které dnes zejí prázdnotou. Místní obyvatelé a odborníci na urbanismus upozorňují, že investice do těchto objektů nebyly udržitelné a že by město mohlo své zdroje využít lépe. Film rovněž poukazuje na to, jak olympijské hry přispívají k sociálním nerovnostem, když města vyklízejí chudinské čtvrti a vystěhují tisíce lidí, aby uvolnily místo pro nové stavby.
Ekologické dopady
Dalším významným tématem filmu jsou ekologické důsledky olympijských her. Výstavba nových sportovišť a infrastruktury často vede k masivnímu odlesňování, narušení přirozených ekosystémů a zvýšení emisí skleníkových plynů. Tokio, které se již dříve potýkalo s problémy znečištění a přelidnění, bylo nuceno čelit dalším výzvám spojeným s organizací her. Honcoop ukazuje, jak se město snažilo minimalizovat dopady her na životní prostředí, ale také zdůrazňuje, že tato snaha často nestačí na kompenzaci škod, které olympiáda způsobila.
Kritika a přijetí filmu
Olympijský mezičas byl přijat s rozporuplnými ohlasy. Zatímco někteří diváci ocenili hluboký a komplexní pohled na problematiku olympijských her, jiní kritizovali film za jeho příliš jednostranný přístup a nedostatek pozitivních příkladů. Film získal hodnocení 65 % na ČSFD, což odráží smíšené reakce jak od odborníků, tak od běžných diváků. Někteří recenzenti vyzdvihovali film za jeho odvahu ukázat méně atraktivní stránku olympiád, zatímco jiní poukazovali na nedostatek vyváženosti a přílišnou soustředěnost na negativní aspekty(CSFD.cz).
Závěr
Olympijský mezičas je dokument, který vybízí k zamyšlení nad tím, jakým způsobem olympijské hry ovlivňují města a jejich obyvatele dlouho poté, co světla zhasnou a kamery se vypnou. Film je silným připomenutím toho, že za slávou a radostí z vítězství se často skrývají problémy, které nejsou na první pohled viditelné, ale které mohou mít dlouhodobé a někdy i devastující důsledky.
Délka filmu, premiéra a hlavní obsazení
Délka filmu: 86 minut
Premiéra: 26. června 2024 (Česko)
Režie: Haruna Honcoop
Žánr: Dokumentární
Kamera: Lukáš Milota, Haruna Honcoop, Ondřej Belica
Scénář: Haruna Honcoop
Země původu: Česko
Autorkou tohoto článku je: Redaktorka Petra Vrchotická
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com a freepik.com