Zdroj fotografie je: Magnific.com
Ve filmu se zamčené dveře otevírají dvěma způsoby: buď během tří vteřin, nebo vůbec. Mezi tím nic. Hrdina zasune sponku do vlasů, zamračí se, cvak – a je uvnitř. Nebo naopak stojí před ocelovým monstrem, které nepovolí ani výbušnině. Prošli jsme sedm známých scén, ve kterých jde o zámek, klíč nebo heslo, a ke každé přidáváme střízlivý pohled na to, jak by to dopadlo u obyčejných dveří obyčejného bytu. Hodnotíme na stupnici věrohodnosti od jedné do pěti.
Harry Potter a Kámen mudrců (2001)
Scéna: Harry, Ron a Hermiona utíkají před školníkem Filchem a narazí na zamčené dveře. Hermiona vytáhne hůlku, řekne „Alohomora“ a zámek povolí. Že za dveřmi čeká třihlavý pes, je už jiná kapitola.
Realita: Kouzlo na všechny zámky neexistuje, ale jedno rozlišení si z té scény vzít můžete. U skutečných dveří je obrovský rozdíl mezi dveřmi zabouchnutými (jen zaklaply, zámek není zamčený klíčem) a zamčenými. Zabouchnuté dveře zkušený zámečník obvykle otevře za pár minut a bez jediného škrábnutí. U zamčených to bývá pracnější a někdy je potřeba vložku vyměnit.
Věrohodnost: 1/5. Ale jako jediná scéna v seznamu nikoho nenavede ke škodě.
Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001)
Scéna: Společenstvo stojí před Durinovými dveřmi do Morie. Nápis nad vchodem vyzývá příchozí, aby promluvili jako přítel a vstoupili. Gandalf zkouší jedno zaklínadlo za druhým, až Froda napadne, že heslo je přímo v hádance: elfské slovo pro přítele, „mellon“.
Realita: Durinovy dveře jsou vlastně první kódový zámek s nápovědou napsanou přímo na dveřích. V reálném světě je to přesně ta chyba, kterou lidé dělají s PIN kódy: číslo napsané na lístečku vedle klávesnice, datum narození nebo 1234. Kód je jen tak bezpečný jako místo, kde ho neschováváte.
Věrohodnost: 4/5. Heslo jako nápověda na dveřích – tak to bohužel opravdu chodí.
Matrix Reloaded (2003)
Scéna: Klíčník, kterého hraje Randall Duk Kim, vyrábí klíče k zadním vrátkům systému. Jeden klíč z jeho obřího svazku otevře ty správné dveře v chodbě, kde jinak vedou všechny dveře někam jinam.
Realita: Klíčník má překvapivě reálný předobraz – systém generálního klíče. V kancelářích, školách nebo bytových domech se vložky dají sestavit tak, že každý má svůj klíč jen ke svým dveřím, ale správce má jeden, který otevře všechny. Pohodlné, dokud se generální klíč neztratí. Pak se mění vložky v celé budově.
Věrohodnost: 3/5. Bez kung-fu by to šlo i v kanceláři v Karlíně.
Slídilové (Sneakers, 1992)
Scéna: Tým Roberta Redforda se potřebuje dostat do budovy, kde dveře otevírá hlasové ověření. Heslo zní „My voice is my passport. Verify me.“ Parta proto vyláká zaměstnance na rande, nahraje jednotlivá slova v nenápadném rozhovoru a pak z nich větu složí.
Realita: Film vznikl dávno před chytrými telefony, a přesto trefil to podstatné: biometrie je hlavně pohodlná. Otisk prstu nebo obličej neztratíte jako klíč, ale také je nezměníte, když je někdo zneužije. Proto mají chytré zámky s biometrií vždycky i jiný způsob otevření – a ten bývá často obyčejný klíč.
Věrohodnost: 4/5. Hlas se dnes dá napodobit ještě snáz než v roce 1992.
Úkryt (Panic Room, 2002)
Scéna: V thrilleru Davida Finchera se matka s dcerou, hrají je Jodie Foster a Kristen Stewart, schovají před trojicí lupičů do bezpečnostní místnosti s ocelovými dveřmi. Jenže lupiči chtějí právě to, co je v místnosti uvnitř.
Realita: Odolnost dveří se v Evropě skutečně měří, a to časem. Norma ČSN EN 1627 dělí dveře do tříd RC1 až RC6. Například dveře třídy RC2 mají odolat zhruba tři minuty útoku jednoduchým nářadím, RC3 pět minut i s páčidlem a RC4 deset minut i s těžším nářadím. Zní to málo, ale zloděj, který po minutě slyší sousedy, většinou odejde. Pro byt v paneláku obvykle bohatě stačí kvalitní bezpečnostní dveře nebo dobrá vložka s kováním, ne trezorová místnost.
Věrohodnost: 3/5. Ocelové dveře ano, takhle vybavený dům na Manhattanu spíš výjimka.
Dannyho parťáci (Ocean’s Eleven, 2001)
Scéna: George Clooney a jedenáctičlenná parta vykradou trezor pod kasinem Bellagio. K tomu potřebují akrobata, falešné video z kamer a zařízení, které na chvíli vyřadí elektřinu v celém Las Vegas.
Realita: Skutečná vloupání do bytů jsou proti tomu ubíjivě nudná. Zloději nejčastěji spoléhají na to, co jim lidé nechají: klíč pod rohožkou, nezamčené dveře, pootevřené okno v přízemí, vložku, která z dveří trčí tak, že se dá chytit kleštěmi. Žádné hologramy, jen příležitost.
Věrohodnost: 2/5. Nejméně uvěřitelné je, že by se tolik lidí dokázalo na něčem domluvit.
Bonus: sponka do vlasů a kreditka
Tyhle dva triky nemají jeden film, mají jich stovky. Hrdina zasune do zámku sponku, chvíli šmátrá a dveře jsou otevřené. Nebo protáhne kreditní kartu mezi dveře a zárubeň a západka povolí.
Realita: Otevření vložky bez klíče potřebuje dva nástroje, jeden zámek lehce pootáčí a druhý nastavuje kolíky jeden po druhém, a hlavně cvik. U bezpečnostních vložek se speciálními kolíky je to práce pro profesionála, ne pro sponku. Kreditka může fungovat jen u dveří, které jsou zabouchnuté a mají mezi křídlem a zárubní vůli. Většinou ale skončí zlomenou kartou a poškrábaným kováním, které se pak platí dráž než celé otevření.
Věrohodnost: 1/5 pro sponku, 2/5 pro kartu.
Co ve filmu nikdy neuvidíte
Žádná z těch scén neukazuje nejdůležitější část skutečného otevírání dveří: otázku „Bydlíte tady?“. Seriózní zámečník si před prací ověří, že máte k bytu oprávnění, třeba podle občanského průkazu nebo nájemní smlouvy. Filmově je to nuda, v reálném životě je to přesně ten detail, podle kterého poznáte, že vám pomáhá profesionál. Další signály shrnuje článek, jak u dveří poznat seriózního zámečníka.
A ještě jedna věc, kterou film nemá rád: postup bez dramatu. Pražská Zámečnická pohotovost ANDĚLÉ například uvádí, že zabouchnuté dveře otevírá většinou bez poškození a zamčené tou nejšetrnější cestou, která jde. Jak takové otevírání dveří bytu v praxi vypadá, si můžete přečíst v klidu – ideálně dřív, než budete stát na chodbě se sponkou v ruce.
Závěrečné skóre
- Nejvěrohodnější: Pán prstenů a Slídilové. Heslo jako nápověda a ukradený hlas jsou skutečné slabiny.
- Nejpoučnější: Úkryt. Ukazuje, že bezpečnost je hlavně o čase, který útočník potřebuje.
- Nejméně věrohodné: Alohomora a sponka do vlasů. Krásné, rychlé a v životě k ničemu.
Až se příště ve filmu otevřou dveře lusknutím prstu, užijte si to. Je to jedna z mála filmových lží, kterou si ve skutečnosti nikdo zkoušet nemusí.
